Plazili jsme se a lezli po všem, po čem to tehdy šlo, ačkoli to prolézačky nebyly. Dováděli jsme bez dohledu dospělých, bez dohledu kamer, policistů. Jednoduše, beze strachu. Dnes je to jiné. Zřejmě musí být, protože léta plynou a doba se mění. Mění?
Dnešní dětská hřiště jsou překrásná. Plná herních prvků lákajících mnohdy i dospělé. Městské části vynakládají na rekonstrukce či výstavby dětských hřišť – a nejen dětských – nemalé částky, a to s jediným cílem: dopřát bezpečnou a kvalitní zábavu našim nejmenším a trochu toho klidu nám „větším“.
Jenže… vandalové, osoby závislé na návykových látkách nebo sobečtí majitelé psů, to vše jsou jedinci, kteří dokáží pohodu „na písku“ rázem narušit – použité jehly, rozbité lahve nebo psí exkrementy. Často tak můžeme zahlédnout strážníka, který dohlíží na to, aby byl zkrátka klid. Některá hřiště mají svého správce, který často bývá v kontaktu s místním strážníkem-okrskářem a při porušení návštěvního řádu hřiště návštěvníkem si jej volá na pomoc. „Občas je to těžké s těmi většími dětmi… Posedaj si po lavičkách a začnou si balit trávu. Když je vykážu z hřiště, vlezou si provokativně před vchod a vyfukujou kouř příchozím maminkám a jejich dětem div ne do pusy. Co s tím mám asi tak dělat já, když je chyba jinde? Raději zavolám stopadesátšestku,“ vysvětluje nám správce z dětského hřiště na Praze 2.
Mohlo by vás zajímat:
- na dětských oplocených hřištích s provozní dobou jsou pískoviště denně kontrolována, a to jejich přehrabáním (hrubé nečistoty jsou odstraněny)
- výměna písku je prováděna minimálně jednou ročně
- městská policie věnuje v průběhu roku zvýšenou pozornost dětským hřištím, která jsou bez správce